Novinky pro lékaře
Bikuspidalizace unikuspidální aortální chlopně jako alternativa její náhrady
34 letá pacientka byla na naše pracoviště přijata pro kritickou ischémii pravé dolní končetiny. Urgentní angiografické vyšetření prokázalo embolizační uzávěr pravé povrchové stehenní tepny, který byl v jedné době úspěšně ošetřen aspirací a lokální trombolýzou. Při pátrání po zdroji embolizace byla při echokardiografickém vyšetřením zjištěna přítomnost unikuspidální chlopně s významnou stenózou s indexovanou plochou ústí 0,61cm2/m2 a středně významnou regurgitací. Pacientka byla indikována k časnému kardiochirurgickému výkonu. Hrudník byl otevřen střední sternotomií, mimotělní oběh byl zaveden kanylací aorty a pravé síně. Aortotomie byla provedena příčně, 7mm nad sinutubulární junkcí. Morfologický nález na chlopni odpovídal echokardiografickému vyšetření. Unikuspidální aortální chlopeň měla normálně vysokou zadní komisuru (levo-nekoronární), zbylé dvě komisury byly rudimentární zhruba 8mm pod ústím pravé koronární tepny, z pravo-levé komisury prominovaly četné kalcifikace jak do aortálního kořene, tak i na komorovou stranu, které byly velmi pravděpodobně příčinou systémové embolizace. Veškerá kalcifikovaná tkáň byla resekována. K rekonstrukci chlopně byl použit 0,6% glutaraldehydem fixovaný autologní perikard. Cílem bylo vytvořit bikuspidální konfiguraci chlopně se dvěma normálně vysokými komisurami. Podíl autologního perikardu na obou cípech byl zhruba jedna třetina.
Pooperační průběh byl nekomplikovaný a pacientka byla 6. pooperační den propuštěna domů. Kontrolní echokardiografické vyšetření při propuštění i v odstupu 1 měsíce od výkonu prokázalo pouze stopovou aortální regurgitaci s bikuspidální otevírací charakteristikou chlopně s plochou ústí 2,5cm2.
Unikuspidální aortální chlopeň je diagnostikovaná vzácně. Její výskyt ve větších echokardiografických souborech dospělé populace činí 0,02%. Její přítomnost je velmi často spojena s dilatací ascendentní aorty (48%) 1. Unikuspidální aortální chlopeň bývá nejčastěji intervenována do 40 let věku, přičemž rekonstrukční výkon, pokud je technicky možný, je preferován vůči implantaci chlopenní náhrady 2. Technika bikuspidalizace unikuspidální chlopně je však využívána teprve od roku 2003 a její dlouhodobá trvanlivost představuje dosud nezodpovězenou otázku 3.
1. Novaro GM, Mishra M, Griffin B.P. Incidence and echocardiographic features of congenital unicuspid aortic valve in an adult population. J Heart Valve Dis 2003; 12:674–678.
2. Schäfers HJ, Aicher D, Riodionycheva S et al. Bicuspidization of the unicuspid aortic valve: a new reconstructive approach. Ann Thorac Surg. 2008; 85(6):2012-8.
3. Aicher D, Fries R, Rodionycheva S et al. Aortic valve repair leads to a low incidence of valve-related complications. Eur J Cardiothorac Surg. 2010;37(1):127-32.
prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc.
přednosta kliniky